Co jsou kapalná minerální hnojiva?

Když vesničan stojí před otázkou, jaké hnojivo zvolit, řídí se finančními a technologickými úvahami. O financích si povíme trochu později, ale nyní se zaměřme na technologické aspekty. V tomto smyslu je pro nás zásadně důležitá fyzikální podoba potřebného minerálního hnojiva. Možností zde není mnoho – prášek, granule nebo tekutina. Doba práškových minerálních hnojiv v systému hromadné zemědělské výroby je téměř pryč. Hvězda kapalných komplexních hnojiv právě stoupá a na trhu absolutně kralují granulovaná minerální hnojiva. Tyto stejné granule jsou tvořeny z práškových minerálních hnojiv, někdy s přídavkem organických složek, a mají řadu nepopiratelných výhod.

Hlavní výhody granulovaných minerálních hnojiv

Prodloužený účinek. Živiny jsou rostlinám k dispozici po dlouhou dobu.
Vysoké procento absorpce (ztráty takových minerálních hnojiv jsou výrazně nižší než u práškových hnojiv)

Je to dáno především tím, že tato forma minerálních hnojiv má menší kontakt s půdními prvky, hůře se tedy vážou a mění se ve sloučeniny pro rostliny nedostupné, což znamená, že rostliny mají možnost v klidu přijímat všechny potřebné živiny. A nejde jen o úsporu, protože při přidávání práškových forem minerálních hnojiv se okamžitě výrazně zvýší koncentrace živin, což může rostlinám uškodit. Úspory jsou mimochodem také poměrně značné – spotřeba stejného superfosfátu v granulích může být poloviční než v práškové formě.

Hlavní výhody

Taková hnojiva se vodou hůře vymývají.
Granule nejsou prakticky unášeny větrem, což znamená, že nespadají do sousedních oblastí, a co je nejdůležitější, nevnikají do dýchacího systému lidí a zvířat.
Je také důležité, aby stávající technologie pro aplikaci takových hnojiv umožňovaly hnojení hospodárně a relativně rovnoměrně a zařízení pro jejich aplikaci bylo dostupné a dostupné na každé farmě.

Není divu, že v těchto podmínkách je trh s granulovanými minerálními hnojivy na vrcholu. Objemy prodeje na Ukrajině přitom navzdory problémům, sankcím a zvláštním clům dosahují milionů tun, ale zároveň je takových hnojiv nedostatek, někdy dokonce s prvky uspěchané poptávky.

Ale jakýkoli produkt, který je na svém vrcholu, je tlačen dolů odvážnými nováčky. U minerálních hnojiv je vše při starém. V našem případě tuto roli hrají kapalná komplexní hnojiva (LCF).

Výhody kapalných komplexních hnojiv

Hlavní výhodou kapalného hnojiva je přítomnost vláhy v něm, která v případě nedostatečné vlhkosti půdy poskytuje příznivější podmínky pro vstřebávání živin z hnojiva. Je třeba vzít v úvahu, že v naší oblasti není absolutně suchá půda – pravděpodobně nežijeme v poušti, ale poté, co se tekutina dostane na půdu, bude rychle dostupná pro absorpci kořenovým systémem. A naopak granule se musí nejprve rozpustit s vodou a pak se roztok musí dostat ke kořenům.

Mimo jiné stojí za to věnovat pozornost následujícímu:

Oproti tuhým hnojivům jsou tekutá hnojiva v půdě rozmístěna rovnoměrněji. To je velmi důležité, pokud jde o sedavé prvky, jako je fosfor. Vzhledem k tomu, že fosfor má v půdě velmi nízkou pohyblivost, při aplikaci tuhých hnojiv je lokalizován v dostupné formě přímo v blízkosti granule a zůstává prakticky nehybný a rostlina jej může absorbovat pouze tehdy, když kořeny dosáhnou této oblasti.
Kapalná hnojiva mají absolutně homogenní složení. To znamená, že dvě drobné kapky hnojiva jsou naprosto totožné. Tím se odlišují od granulí, které se vyrábějí mechanickým mícháním s následnou mokrou nebo suchou granulací. V důsledku toho se velikost i složení granulí mohou značně lišit.
V případě potřeby lze do nádrže s kapalnými pomocnými látkami přidat další složky (mikroprvky, biologické přípravky, přípravky na ochranu rostlin) a tyto doplňkové složky budou rozmístěny po celém objemu, což umožní jejich nejrovnoměrnější přidávání.
Práce s bytovými a komunálními službami může být zcela mechanizována. A vysoká úroveň mechanizace umožňuje snížit náklady na dopravu, nakládku a vykládku, skladování a samozřejmě i aplikaci. A mimochodem, ztráty při překládce a skladování jsou minimální, zatímco u pevných hnojiv je toto číslo 10-15%. Pro skladování kapalných hnojiv není potřeba zvláštních prostor, teplota a vlhkost vzduchu nejsou důležité, protože pracovní tekutina je uložena ve vzduchotěsné nádobě. Nehrozí spékání a ztráta cenných prvků.
Bez ohledu na to, jak to zní legračně, hrozba krádeže bydlení a komunálních služeb prakticky není děsivá.
Kapalná hnojiva nehoří ani neexplodují, na rozdíl od některých suchých hnojiv.

Můžeme tedy s jistotou říci, že v blízké budoucnosti se kapalná komplexní hnojiva stanou králi trhu. Mimochodem, secí stroje na dnešním trhu jsou celkem snadno uzpůsobeny k aplikaci kapalných hnojiv při setí a drony a lehká letadla se pro aplikaci takových hnojiv prostě ideálně hodí.

Nízká úroveň rozpustnosti granulovaných hnojiv je limitujícím faktorem odpovědným za jejich často nízkou účinnost. Studie se značeným fosforem ukázaly, že existují určité problémy s normálním rozpouštěním granulovaných hnojiv v uhličitanových půdách. Kapalné formy hnojiv difundují na větší vzdálenost od místa aplikace, čímž jsou dostupnější než formy pevné.

V posledních letech začínají agronomové stále častěji používat tekutá minerální hnojiva. Jaká je jejich výhoda a dokážou nahradit klasická tuhá minerální hnojiva?

Výhody kapalných hnojiv

Dnes různí výrobci vyrábějí několik hlavních značek kapalných hnojiv: směsi močoviny a amoniaku (s různým obsahem dusíku a přidáním síry) a ZhKU 11:37.

Odborníci podotýkají, že z hlediska agronomické hodnoty jsou kapalná a pevná minerální hnojiva srovnatelná a přidané živiny (při výpočtu norem v účinné látce) jsou v poměru 1:1. Tekutá hnojiva však mají řadu výhod:

-vyšší účinnost v podmínkách sucha.

-Baterie jsou v přístupném stavu.

-Možnost zadání listem.

Agronomové, kteří používají kapalná hnojiva, zaznamenávají zvýšení průměrného výnosu na jakékoli půdě a plodinách o 20-25%.

Výsledky testů

Výsledky studií použití močovino-amonných směsí (v pokusech na Samařské státní agrární univerzitě) jak v čisté formě, tak s přídavkem síry ve srovnání s rozšířeným tuhým dusíkatým hnojivem – dusičnanem amonným ve stejném dusíkovém ekvivalentu prokázaly významné zvýšení výnosu u všech studovaných plodin, zejména při použití kapalného hnojiva s frakční aplikací.

Vědci poznamenávají, že důležitou nuancí technologie aplikace kapalných hnojiv je jejich aplikace v souladu s potřebou dusíku rostliny v závislosti na fázi vývoje, zatímco směsi močoviny a amonia, včetně tří forem dusíku s amidovou složkou, může působit jak přes listy a výrazně aktivovat vegetaci rostlin, tak i přes kořeny při předseťové aplikaci díky dusičnanovým a amonným formám dusíku.

Výzkum také prokázal výrazně převažující účinek kapalných minerálních hnojiv oproti pevným, takže výnos tvrdé pšenice jarní podle experimentálních variant byl: při použití pevných minerálních hnojiv (dusičnan amonný) – 20 c/ha, při jedno- časové použití kapalných minerálních hnojiv na bázi (močovinové) směsi čpavku) – 23 c/ha, s frakční aplikací – 24 c/ha, s frakční aplikací močovino-amoniakové směsi s přídavkem síry – 26 c/ha.

Maximální nárůst výnosu z působení kapalných minerálních hnojiv oproti tuhým byl u pšenice tvrdé jarní v průměru za tři roky při použití varianty močovino-amonná směs + síra – 6 c/ha (nebo 13 %), při aplikaci hnojiv v všechny varianty pokusů na plodinách s výpočtem stejného dusíkového ekvivalentu.

Rozsah změn průměrného výnosu sóji za tři roky dle experimentálních možností byl: při použití tuhých minerálních hnojiv (dusičnan amonný) – 17 c/ha, při jednorázové aplikaci kapalných minerálních hnojiv na bázi močovino-amonného směs – 22 c/ha, s frakční aplikací UAN -32 – 24 c/ha, s frakční aplikací močovino-amoniakové směsi + síra – 25 c/ha.

Maximální nárůst výnosu z působení kapalných minerálních hnojiv oproti tuhým hnojivům byl: na sóji v průměru za tři roky s močovino-amonnou směsí + sirná varianta 8 c/ha nebo 47 %.

Rozsah změn průměrného výnosu kukuřice podle pokusných variant: při použití pevných minerálních hnojiv (dusičnan amonný) – 63 c/ha, při jednorázové aplikaci oproti kapalným minerálním hnojivům na bázi močovino-amonné směsi – 78 c/ha, s frakční aplikací směsi močovino-amonný amoniak – 82 c/ha, s frakční aplikací směsi močovina-amoniak + síra – 84 c/ha.

Maximální nárůst výnosu z působení kapalných minerálních hnojiv oproti tuhým hnojivům byl: v průměru za tři roky na kukuřici s močovino-amonnou směsí + sirná varianta 21 c/ha nebo 13 %.

Rozsah změn průměrného tříletého výnosu slunečnice dle experimentálních možností byl: použití pevných minerálních hnojiv (dusičnan amonný) – 25 c/ha, použití kapalných minerálních hnojiv na bázi močovino-amonné směsi – 27 c/ha, frakční aplikace močovino-amonné směsi – 31 c/ha, frakční aplikace močovino-amoniakové směsi + síra – 29 c/ha. Maximální nárůst výnosu z působení kapalných hnojiv oproti tuhým hnojivům byl 6 c/ha nebo 13 %.