Co lze vyrobit z přírodního kamene?
Díky široké škále přírodního kamene si každý zákazník bude moci najít ten nejvhodnější odstín a barvu pro sebe. Po prostudování přání klienta naše společnost snadno vybere kámen, který splní všechna přání.
Architektura se stejně jako designové trendy neustále vyvíjí. Totéž platí pro přírodní kámen. Hledání těch nejlepších variací svým zpracováním, stylingem nestojí na jednom místě.
Rozvíjejí se nejen metody těžby přírodního kamene, ale i jeho zpracování. Díky modernizaci zařízení se výrazně zjednodušuje zpracování povrchů přírodního kamene a je možné z něj získat různé produkty.
Počet druhů zpracování přírodního kamene, s jehož pomocí čistí, leští povrch kamene, je více než deset.
Nejoblíbenější druhy zpracování přírodního kamene: leštění, broušení, přírodní štípání, tepelné zpracování, kartáčování, škrábaný povrch, starožitné zpracování.
►Leštěný – leštěný povrch přírodního kamene.
Toto je jeden z hlavních typů zpracování. Podstatou procesu je ošetření povrchu kamene speciálním zařízením (počínaje jednotkami č. 50 a postupně končí jednotkami č. 3500). Povrch se tak leskne, přičemž vzor kamene je zcela zachován a stává se zrcadlem. Takové zpracování se provádí za stálého přívodu vody, což snižuje tření, přičemž je nutné měnit leštící kotouče. Přírodní onyx, žula a mramor vypadají obzvláště atraktivní. Tomuto způsobu zpracování nejsou podrobeny všechny druhy přírodního kamene, tzn. zrcadlový lesk není možný na všech površích. Někdy se leštění kamene neprovádí v samotné dílně, ale po instalaci přírodního kamene. Taková podlaha z přírodního kamene vypadá velmi krásně, protože se neleští jednotlivé desky, ale celý povrch, což vytváří efekt pevné podlahy.
►Honovaný – leštěný povrch.
Dosahuje se broušením kamene segmentem pod č. 800, díky čemuž se povrch nestane zrcadlem, ale krásně se zobrazí vnitřní vzor kamene. Povrch kamene získá leštěný efekt, ale světlo se nebude odrážet, jako je tomu u Polished. Tomuto způsobu zpracování je podrobena většina druhů přírodního kamene.
►Přírodní – přírodní čip.
Nejčastěji se k takovému zpracování hodí břidlice a křemenec. Je to dáno přirozenou texturou povrchu těchto typů kamenů. Taková přirozenost je dosažena štípáním kamenného bloku, v důsledku čehož je zachována přirozená tříska. I přes modernizaci výroby je tento způsob opracování kamene možný pouze ručně pomocí tenkého dláta a kladiva. V důsledku přírodního zpracování jsou možné rozdíly na površích o tloušťce až 5 mm, ale to nebrání použití takových přírodních kamenů pro dekoraci interiéru.
►Termo – tepelné zpracování.
Zpravidla se tomuto zpracování podrobují žulové desky o tloušťce větší než 3 cm.Protože takové zpracování probíhá pod otevřeným ohněm při teplotě 1000C, jiné kameny kromě žuly takovou teplotu nevydrží. K těmto účelům se používají hořáky (a v zemích rozvinutějších z hlediska zpracování kamene, jako je Itálie, Brazílie, Čína, Indie, se používají dopravníková vypalovací zařízení). Z hořáku se přivádí otevřený oheň o vysoké teplotě a povrch žuly se zpracovává. Z kamene se tak začnou odlupovat různé měkké inkluze, vykreslí se textura kamene do hloubky 1 mm. Textura takového kamene se stane homogenní. Tato metoda se používá ke snížení skluzu při výrobě žulových schodů, cest v místech, kde se voda může dostat na kámen. Taková žula se také používá k dekoraci interiérů, protože tepelně zpracovaná žula má krásnější a strukturovanější povrch.
►Brushed – opracování kamene kartáči.
Tato úprava se používá, když je potřeba jemná textura přírodního kamene. Tento kámen se používá na desky, podlahy a schody. Přírodní kámen se zpracovává pomocí speciálních kartáčů se stálým přívodem tekoucí vody. Existují stroje s více kartáči, které zpracovávají kámen pomocí dopravníkové metody, stroje s kolenovou pákou a také speciální brusky, které jsou neustále zásobovány vodou. V žádném případě se štětce nesmí používat suché.
►Vydlabaný – poškrábaný povrch.
Jedná se o jeden z nových typů zpracování kamene. Nejčastěji se takovému zpracování podrobuje žula a vápenec. Touto metodou se na povrch kamene nanášejí pásy po celé délce, jejichž hloubka nepřesahuje 1,5 mm. Textura může být nerovnoměrná, ale obecně povrch vypadá docela jednotně. Takové zpracování se provádí na speciálních strojích a takto zpracované kameny se používají na schody, sokly a další povrchy.
►Antique – Starožitná povrchová úprava.
Již z názvu je zřejmé, kde se tento způsob zpracování vzal. Takto zpracovaný povrch přírodního kamene má chaotickou texturu a nerovnosti. Takový kámen vypadá, jako by člověku sloužil asi tisíc let. Způsob ošetření spočívá v tom, že se kámen ošetří kyselinou, poté se nechá až 15 minut ležet a dobře se promyje vodou a vysuší. Působením kyseliny mizí z povrchu přírodního kamene všechny cizí inkluze a na jejich místě se tvoří prohlubně různých tvarů. Kámen tak získává starý vzhled. Velmi často se takto zpracovaný kámen používá na různých veřejných místech a bytech.
Od starověku se přírodní kámen používá při stavbě a výzdobě budov. Pro svou pevnost, odolnost a estetickou přitažlivost se stal jedním z hlavních materiálů používaných v architektuře. Majestátní chrámy, hrady a paláce byly stavěny z kamene.
V naší době tento materiál neztratil svůj význam. Talentovaní řemeslníci vytvářejí mramor, travertin, žulu, diabas, onyx a další druhy architektonických dekorativních prvků, krajiny a interiérové předměty.
Jaké jsou výhody přírodního kamene jako materiálu?
Kámen má nebývalou pevnost, což z něj činí ideální materiál pro vytváření architektonických struktur. Starobylé architektonické památky z kamene přežily dodnes a stále vzbuzují obdiv a potěšení.
Kámen je odolný vůči všem přírodním jevům: přeháňkám, sněžení, mrazu, ostrému slunci. Špatného počasí se nebojí.
Vynikající tepelná izolace kamene z něj dělá ideální materiál pro opláštění budov. Kámen se také dobře hodí k dekoraci interiéru: v zimě poskytuje příjemné teplo a v létě příjemný chládek.
Kámen je materiál šetrný k životnímu prostředí, který neobsahuje škodlivé pryskyřičné nečistoty, díky čemuž je bezpečný pro lidské zdraví.
A konečně, kámen je esteticky atraktivní materiál, který nám dala sama příroda. Dovedným kombinováním odstínů a textur různých kamenů můžete vytvořit skutečná mistrovská díla umění a architektury!
Historie použití kamene v architektuře
Jedním z prvních příkladů použití kamene v architektuře je egyptská Cheopsova pyramida, postavená kolem roku 2560 před naším letopočtem. Byl vyroben z obrovských kamenných bloků, které byly pečlivě opracovány a naskládány na sebe.
Ve starověkém Řecku a Římě byl přírodní kámen také široce používán ve stavebnictví. Z mramoru bylo například postaveno mnoho slavných architektonických památek, jako je Parthenon v Aténách, Koloseum v Římě a Pantheon v Římě.
Ve starověkém Řecku byl mramor považován za kámen Afrodity, mnoho starověkých památek je zdobeno mramorovými obrazy bohyně krásy. Vzhledem k tomu, že mramor má navíc baktericidní vlastnosti, ve starověku se používal k dekoraci van a bazénů.
Ve středověku se z kamene stavěly hrady, tvrze a kláštery. Pozoruhodným příkladem je zámek Neuschwanstein v Německu, který byl postaven z místního pískovce.
Jaké druhy kamenů se v architektuře nejčastěji používají?
Pět nejběžnějších a nejvyhledávanějších hornin jsou žula, mramor, vápenec, břidlice a pískovec. Tyto materiály se osvědčily jako nejodolnější a nejpevnější, díky čemuž jsou ideální pro použití ve stavebnictví. Přicházejí také v široké škále barev a textur, což umožňuje architektům a sochařům vytvářet opravdová umělecká díla.
Kromě toho lze v dějinách architektury najít mnoho příkladů použití jiných druhů kamene, jako je travertin, onyx, křemenec, čedič a gabro diabas. Všechny přispívají k rozmanitosti a kráse architektonických struktur po celém světě.
Metro v Moskvě
Moskevské metro není jen dopravní systém, ale muzeum přírodního kamene. Můžete zde vidět mnoho vzorků mramoru, žuly, travertinu a vápence. Kámen byl vybrán pro svou krásu a odolnost, které z něj činí ideální materiál pro použití v metru. Například na stanicích metra Sokolniki a Okhotny Ryad můžete vidět bílý jihouralský mramor, který vytváří pocit lehkosti a elegance.
Stanice Komsomolskaja používá zlatožlutý vápenec podobný mramoru, zatímco stanice Chistye Prudy a Lubyanka používají modrošedý mramor.
Od roku 1935 používají architekti přírodní kámen k výzdobě stanic metra. V průběhu let se designový styl změnil: lobby nových stanic mají modernější, minimalistický design. Kámen však stále zůstává jedním z hlavních dokončovacích materiálů. Moskevské metro stále roste a vyvíjí se a každá nová stanice se stává dalším uměleckým dílem vytvořeným z přírodního kamene.
Paláce, chrámy a katedrály
Po celém světě můžete najít paláce, sídla, hrady, katedrály a kláštery postavené z přírodního kamene.
Například Mramorový palác v Petrohradě, architektonická památka obložená žulou a mramorem, je první budovou v Petrohradu s fasádami z přírodního kamene. Státní kremelský palác v Moskvě je obložen mramorem z ložiska Sayan a tan žulou.
Ti, kteří milují pseudogotické umění, budou milovat Tsaritsyno Museum-Reserve. Architektura Tsaritsyna kombinuje různé druhy kamene, včetně žulového mramoru.
Výzdoba katedrály Krista Spasitele v Moskvě, která byla zničena v roce 1931 a restaurována, obsahuje Konstantinovského, Sibiřskou a Mansurovskou žulu. Při výzdobě interiéru chrámu byl použit přírodní kámen různých typů.
Katedrála svatého Izáka v Petrohradě je unikátní architektonickou památkou, která se stavěla více než 40 let. Majestátní budovu katedrály zdobí ruskealský mramor a monolitické žulové sloupy z lomu Pyuterlak.
Kamenné sochy a sochy
Sochařské sochy z přírodního mramoru jsou symbolem luxusu, grácie a noblesy. Uchovávají pro nás energii přírody a krásy, zasahují naši představivost a inspirují moderní umělce a architekty k vytváření nových mistrovských děl.
V dávných dobách byl mramor považován za dar bohů. Kameničtí řemeslníci dávných dob měli neuvěřitelný talent, který je vidět na přesném ztvárnění tváří, těl a nejmenších detailů lidských i nelidských postav v kameni.
Často se používá bílý mramor, který udivuje svou čistotou a energií. Jedním z těchto děl je „Marble Veil“ od Raphaela Montiho. Sochař vytvořil mistrovské dílo – závoj z mramoru, který i přes monumentalitu použitého materiálu působí průhledně.
Dalším příkladem je socha Davida od Michelangela Buonarrotiho. Italský sochař použil mramor k vytvoření symbolu odvahy a síly.
Nezapomeňte, že žula, stejně jako nemorální, je oblíbeným materiálem pro vytváření sochařských monumentů.
Jednou z hlavních atrakcí Petrohradu a symbolem města je památník Bronzového jezdce. Socha samotná, zobrazující Petra Velikého, je odlita z bronzu. Jako podstavec je použit obrovský žulový monolit, nazývaný „Hromový kámen“.
Slavný Alexandrův sloup, instalovaný v samém srdci Petrohradu, na Palácovém náměstí, je vyroben z masivní žuly a zdoben bronzovými reliéfy. Jeho výška je 47,5 metru, jeho hmotnost je více než 600 tun. Předpokládá se, že Alexandrův sloup je třetím nejvyšším žulovým sloupem na světě.
Mnoho památek v různých městech Ruska a po celém světě bylo také vyrobeno ze žuly. Žula se často používá jako materiál pro podstavce, na kterých jsou instalovány bronzové a ocelové sochy a pomníky.
Architektonické budovy, pomníky a další kamenná díla jsou skutečnými svědky historie. Žulový mramor se díky své síle a odolnosti stal nepostradatelným materiálem pro vytváření velkolepých staveb a památek, z nichž každá má svou jedinečnou historii a ztělesňuje určité události nebo epochy.
Návrh, výrobu a montáž výrobků z přírodního kamene si můžete objednat u ArtMarble Studio.
