Trávník

Je možné chovat včely v srpnu?

Během léta musí včelař plnit řadu důležitých úkolů. Celá jejich podstata se však scvrkává na následující cíl – zvýšit do začátku medobraní maximální počet létajících včel a zároveň zabránit nekontrolovanému rojení na včelnici. Také výčet letních prací zahrnuje krmení včel v období mimo pastvu, přirozené a umělé množení včelích rodin, tvorbu medových placiček a využití sběru medu, odstraňování a nahrazování včelích matek, zvyšování zimní včelí populace v srpna, výběr a příprava stravy, příprava zimních chat, deratizace a provádění léčebných akcí.

Přitom účinnost všech opatření a rentabilita včelstev kriticky závisí na zvoleném systému (způsobu) včelaření, kvalitě a produktivitě včelstev.

Existují dva způsoby rozmnožování včelstev: přirozené (rojové) a umělé. Umělé rojení by mělo být považováno za spolehlivější způsob získávání nových rodin. Jeho výhodou je, že umožňuje získat přírůstek včelstev v kterémkoli období včelařské sezóny podle plánu a v množství potřebném pro včelín. Navíc umožňuje cíleně provádět šlechtitelskou práci se včelami, napomáhá ke zvýšení užitkovosti, zamezení rojení včelstev, zvýšení užitkovosti včelaře a užitkovosti včelínů.

Přirozené rojení je vrozený instinkt včel rozmnožovat se. Za starých časů se říkalo: roj, který odletí, znamená ztrátu půl kila medu. Ve včelstvu, které se už několikrát vylíhlo, často zůstává jen hrstka včel a o žádném medu není ani řeč. Z tohoto důvodu je přirozený růst včelína v důsledku rojení v podstatě nežádoucím jevem. Rojení se nevyskytuje současně a často se vleče dlouhou dobu. Plány jsou porušovány, termíny nedodržovány a práce včelaře je paralyzována.
Aby se zabránilo rojení, je třeba přijmout následující opatření:

• chovat včely pouze ve velkoobjemových úlech – dvouplášťových, víceplášťových, postelových, ve kterých v případě potřeby snadno zvětšíte objem;

• hnízda rozšiřujte včas, neopožďujte se s instalací těl s rámky z čerstvých plástů a základem, čímž zajistíte možnost nepřerušované práce včelí matky a dělnice.
Efektu je navíc dosaženo pouze aktivní expanzí, kdy jsou včely umístěny do polohy, která je nutí vyvíjet nové plástve. Nové plástve a základ jsou umístěny naproti odpichovému otvoru. V tomto případě je narušena biologická integrita hnízda a včely začnou obnovovat normální stav hnízda.

Rojení navíc vždy předchází vylíhnutí velkého množství trubců. Pokud budou někteří trubci cíleně zničeni a ponecháni pouze v chovných otcovských rodinách, pak ve většině rodin nedojde k žádnému rojení;

• zabránit přehřátí úlů v horkém počasí a vytvořit podmínky pro lepší větrání;

• Zabraňuje přípravě na rojení, ale také přerušuje již započatou přípravu na rojení ve všech jejích fázích, vytváří podmínky pro hojný sběr medu, čehož je dosaženo vytvořením průběžného dopravníku květů pro včely včasnou organizací migrací včelích rodin za sběr medu nebo speciální podsev zemědělských plodin v blízkosti včelína. Včasná tvorba raných a dočasných nosnic také brání přípravě rodin na rojení.

Když včelstva nashromáždí 8-10 mláďat, vstoupí do stavu roje. Před uzavřením matečných buněk se královny z těchto kolonií odeberou do vytvořených vrstev do 2 rámečků vytištěného plodu. Po týdnu se rodiny rozdělí na 3-4 další části, v každé z nich zůstane na výstupu 1 vytištěná královna buňka. Z jednoho včelstva se tak získá 4-5 vrstvení s vysoce kvalitními rojovými matkami a energetickými rojovými včelami.

Tuto metodu by si rozhodně měli osvojit ti včelaři, kteří nevědí, jak uměle líhnout matky. S jeho použitím, bez speciálních dovedností, můžete brzy odstranit mnoho matek a uvést pouze 1-2 včelí rodiny do stavu rojení.

Někteří včelaři bojují proti rojení pouze tím, že ničí buňky matek, přičemž za příčinu stavu rojení považují jejich výskyt ve včelstvu. Jejich ničením včelař nevytváří normální podmínky pro práci včel, neodstraňuje neaktivní stav v rodině, ale naopak prodlužuje její období, protože včely kladou znovu a znovu matečníky. Za takových podmínek existují případy, kdy se včely, aniž by čekaly na zapečetění matečníků, vyrojí ihned poté, co královna naklade vajíčka do matečníků.

Protože protirojových metod je opravdu mnoho, uvedeme jen některé z nejúčinnějších.
Vytvoření iluze nástupu hlavního toku medu.

Aplikujte, když zbývá 7-10 dní do začátku sběru medu. Nejprve se včelám podává 1 litr sirupu, poté další 2 večery ve velkých dávkách 2,5 – 4 litry. Tím se rodina vrátí do pracovní kondice (rozladění buňky), která bude trvat minimálně 7-8 dní. Poté začíná sběr medu.

Umělé množení včelstev

V sibiřských podmínkách je vhodné dostávat vrstvení před koncem května, aby do zahájení hlavního medobraní zbývalo 45-50 dní. V době, kdy se tvoří vrstvení, je již nutné získat neplodné královny. Vylíhnutí královny trvá 0,5-1 dní, pokud použijete 12-13 den staré larvy. Než mladá královna začne klást vajíčka, trvá to 10-14 dní. V chladném, déletrvajícím počasí může být páření matky opožděno o ještě delší dobu, ale pokud se matka nepáří do 3-3,5 týdne, ztrácí schopnost oplodnění a stává se z ní troud. V tomto případě musí být zničen.

Při snůšce 45-50 dní před sběrem medu a příznivém vývoji snůšky se z ní stává normální včelstvo o síle 3 kg a více.

Jednotlivé vrstvení se provádí za slunečného dne, během léta včel, kdy ve včelstvech zůstávají většinou nelétavé mladé včely. Dobře zakořeňují v nových rodinách a přijímají královny. K tomu se ze včelstva, které má 7-9 plodových rámků, vyberou 1-2 rámky, převážně s vyzrálým potištěným plodem, na kterém sedí včely. Při přemísťování plodu si najdou královnu a podle toho, k čemu snůšku děláte (s plodnou nebo neplodnou královnou, královnou buňkou), ji přenesete do nosnice nebo ji necháte v hlavní rodině. Kromě plodu se k vrstvení dávají 2 krmné rámečky s medem a včelím chlebem, pokryté včelami, dodatečně setřesou 1-2 rámky včel, rámeček sushi, do kterého se nalije sklenice vody. Včely potřebují vodu k pití, protože po ní nějakou dobu nebude mít kdo létat. Úl je uzavřen, vchod je pevně ucpaný trsem trávy, hnízdo je uzavřené a izolované. Večer se do vrstvení umístí uzavřené (zralé) královny buňky nebo neplodná královna. Po 2–3 dnech tráva uschne a včely ji samy vytáhnou ze vchodu. Samozřejmě by bylo ideální nově zhotovené vrstvení odvézt z včelína na několik dní na vzdálenost alespoň 2 km (nebo je na 2-3 dny donést do zimoviště). Poté je po pár dnech vraťte na včelín. Pokud se vrstvení stále provádí bez odstranění, pak je třeba vzít v úvahu následující bod: na jaře je možný návrat nachlazení, proto je lepší dát nejprve na vrstvení pouze 1 rámeček potištěného plodu, který stojí samostatně, aby včely snůšky ji mohou zahřát a není tam žádný studený plod. Navíc je lepší dát mu vytištěný plod poté, co se královna spáří a začne snášet vejce. Posílit vrstvení u neplodné matky s nezapečetěným plodem je nemožné, protože za prvé není ve snůšce dostatečný počet včelích kojenců a za druhé si ji včely mohou vzít do klubíčka a bodnout. Když se vrstvení provádí na královnině, obvykle se dávají po 2-3 kusech. Pokud se vrstvení provádí na rojících se včelách, pak je lepší dát jednu mateřskou buňku. Pokud do medobraní zbývá méně než měsíc, pak při formování vrstvení s plodnou mladou matkou odeberou obvykle 4-5 rámků s plodem, na kterých sedí včely, a dodatečně setřesou včely z dalších 2-3 rámy.

Rozšířeným způsobem získávání nových rodin je rozdělení rodiny na polovinu (na „půl roku“). Ze všech existujících metod dělení je tato nejlepší: včely jsou rovnoměrně rozmístěny po obou úlech podle věku a fyziologického stavu a normální aktivita včel začíná druhý den po dělení. Optimální je dělit 35-40 dní před hlavním tokem medu. V úlu, kde není matka, začne matka píštěle vysévat až po měsíci. Proto se rozdělené rodiny zpravidla vyhýbají rojení. Existuje však ekonomičtější a správnější přístup: nečekejte, až se samy včely vylíhnou fistulou královnu, ale do desaturované poloviny je třeba zasadit náhradní plodnou královnu získanou ze školky nebo vlastní neplodnou královnu, již vylíhnutou tímto čas.

Rozdělení se provádí následovně. Prázdný úl, podobného vzhledu, se přivede do úlu se silným včelstvem, které se má rozdělit. Je do ní umístěna polovina rámků s plodem, krmivem a včelami. Aby bylo zajištěno, že létající včely jsou rovnoměrně rozmístěny mezi novou a hlavní kolonií, jsou oba úly umístěny ve stejné vzdálenosti od původního umístění hlavní kolonie. Úl, kam poletí více včel, se posune trochu na stranu. Absence matky ve včelstvu je dána chováním včel na příletové desce: jsou vzrušené a pobíhají náhodně.

Pokud se nedaří získat přírůstek nových rodin z jednotlivých rodin pro jejich slabou sílu, uchýlí se k vytvoření prefabrikovaných vrstvení, přičemž pro ně využívají možnosti, které má každá rodina: z jedné můžete odebírat pouze plod bez včel, z jiné, naopak si můžete půjčit pouze dělnice bez plodu atp. Při provádění této práce musí být včelstva v dobrém zdravotním stavu. Aby se včely nehádaly mezi sebou, jsou fumigovány, postříkány vodným roztokem meduňky bohatým na med a celkově provoněny. Při vytváření prefabrikovaných vrstev se používají plodné a neplodné matky nebo matečníky. Vrstvy s neplodnými královnami nebo královnami se shromažďují na 3-4 rámech: 1-2 potištěné plodnice, dva krmné rámečky a 1 sushi rámeček, do kterého se nalije sklenice vody. Rámy s plodem jsou umístěny uprostřed, potravinové rámy jsou umístěny po stranách. Vršek a boky hnízda jsou izolovány polštáři. Vchod je redukován na průchod 1-2 včel. 4-8 hodin po vytvoření se vrstvení podává neplodná děloha v kleci nebo zralá tištěná královna buňka. Po oplození dělohy a začátku kladení vajíček se vrstvení doplňuje otištěným plodem z hlavních čeledí. V budoucnu péče o vrstvení spočívá v rozšiřování hnízd o světle hnědé plástve.

Tento článek samozřejmě nepopisuje všechny podmínky úspěšného včelaření, které každý včelař provádí po svém.

Materiál připravil zástupce vedoucího oddělení pro chov a šlechtění hospodářských zvířat KGBU „Centrum zemědělského poradenství“ Vjačeslav SKUPOY.

Tvorba vrstev

Tato metoda spočívá v odebrání určitého počtu rámků s plodem a včelami ze silného včelstva, jejich přemístění do prázdného úlu a přenesení na nové místo. Staré včely se vracejí zpět do svého úlu a z mladých se vytvoří nová rodina, která dostane královnu nebo královninu.

Včely a mladé včely pro tvorbu vrstevnatosti se odebírají ze silných včelstev, která mají alespoň 9-10 rámků pokrytých včelami a 7-8 plodových rámků. Nejprve vytvoří malé rodiny na třech rámcích a umístí je do úlů, rozdělených ve spodní části oddělení, se vstupy v různých směrech. Vzájemné zahřívání včelstev urychluje jejich vývoj.

Technika pro získání vrstvení se nejprve neliší od dříve popsané techniky pro osazování jader. Rozdíl mezi jádrem a vrstvou je podmíněný a spočívá v tom, že jádro je malá čeleď určená k oplodnění a dočasnému uchování oplodněné dělohy a vrstva je jádro s oplodněnou dělohou, která se zpevní a přemění v normální rodina.

Pokud existuje neplodná královna nebo zapečetěná mateřská buňka, pak nemá smysl vytvářet vrstvy velké síly, tj. nezávislou rodinu, protože kvůli nedostatku larev budou ošetřovatelky neaktivní. Proto se nejprve vrstva vytvoří malá, ve formě jádra, ale jakmile královna proletí kolem trubce a začne klást vajíčka, včelstvo se posílí, takže královna může zvýšit kladení vajíček.

Posílení jádra oplodněnou dělohou nelze oddálit, jinak bude kapacita dělohy pro produkci vajíček nedostatečně využita a kolonie se bude vyvíjet velmi pomalu.

Lepší je vyztužit rámky s vyzrálou snůškou, na které se již začaly líhnout mladé včely. V tomto případě není potřeba zavírat královnu do klece (což je při krmení včelami nevyhnutelné) a také nehrozí přivedení královny z jiného včelstva do vrstvy se včelami. Nejprve se přeskládá jeden rámek a po několika dnech, když se na něm vylíhne převážná část mláďat, se dají rámky dva najednou.

Jakmile se oddělek úlu zaplní, vysadí se jedna z vrstev do prázdného úlu umístěného vedle ní a přepážka v prvním úlu se odstraní. V obou nových rodinách tedy pokračuje normální vývoj. Následně se pokračuje ve zpevňování, dokud se vrstva nestane plnohodnotnou rodinou.

Aby vrstvení pracovalo produktivně při medobraní a produkovalo tržní med, je nutné, aby se v době hlavního úplatku vyrovnaly hlavním rodinám. Ale pokud se vrstvení posílí pouze přemístěním potomstva do něj z hlavní rodiny, tak to ho oslabí a obě rodiny nebudou dost silné na hlavní úplatek. V důsledku toho by se vrstvení mělo v období úplatků zvýšit hlavně kvůli plodu od jeho královny. K tomu musí být vytvořena co nejdříve, aby královna začala snášet vejce alespoň 30-40 dní před hlavním krmením.

V oblastech, kde hlavní sklizeň začíná brzy, nestihnou jednotlivá vrstvení (každá z jedné rodiny) vyrůst dostatečně včas pro kvetení medonosných rostlin neštovic. Za těchto podmínek je možné vytvářet prefabrikované chovy pro a výběrem včel a plodu pro jednu nosnici z více čeledí (pokud se na včelnici nevyskytují infekční choroby). To umožňuje rychle posílit vrstvení s oplodněnou dělohou do velikosti plnohodnotné rodiny, aniž by došlo k výraznému oslabení hlavních rodin. Je třeba mít na paměti, že i když se takové vrstvení ukazuje jako silné při rané sklizni, tato síla se vytváří výhradně na úkor hlavních rodin, bez účasti mladých matek, ze kterých se včely nestihnou vylíhnout. před sklizní. Med sbíraný vrstvením je vlastně med nesbíraný hlavními včelstvy, ze kterých včely dostávaly vrstvení.

Následkem toho vrstvení s matkami jarního líhnutí dává plný ekonomický efekt pouze v oblastech s pozdním hlavním rozmnožováním. V podmínkách raného začátku chovu lze dosáhnout dobrých výsledků pouze tehdy, pokud byly k vytvoření vrstvení použity přezimované náhradní matky.

Ahoj dědečku, řekni mi, co mám dělat, včely jsou velmi naštvané.
Soused také chová včely a navštěvuje je v košili. a oblékám se velmi těsně. Fungují dobře, ale jen ty špatné.

[Odpovědět] [Odpovědět s citátem] [Zrušit odpověď]

+5

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Back to top button