Je možné zalévat zahradu teplou vodou?

Je nutné v létě záhony zalévat teplou vodou? Bez ohledu na to, jaký druh zeleniny si vezmete, vždy existuje doporučení: musíte ji zalévat teplou vodou. Co je teplá voda – kolik má stupňů?

Dobře, na jaře, když jsou růže malé. Proč ale v létě a dokonce i při 30 °C a vyšších je potřeba zalévat teplou vodou? A teplota půdy dosahuje 50-60 °C, navíc zaléváme teplou vodou 30 °C. Uvaří se kořeny rostlin a potřebují naše rostliny takové „štěstí“? Ale teplota Země, hlavně v hloubce 40-80 cm, kolísá mezi 14-16 ° C (údaje jsem našel v několika referenčních knihách). Takže teplota země v Moskvě v hloubce 40 cm je 17 °C, 80 cm je 15 °C; v Kursku v hloubce 40 cm – 18 °С, 80 cm – 16 °С; v Čeljabinsku v hloubce 40 cm – 14 °C; v Ufě v hloubce 40 cm – 17,8 °C, 80 cm – 15,9 °C.

A právě v hloubce až 80 cm se nacházejí kořeny našich rostlin. A v zelených hnojivech a silných divokých rostlinách sahají kořeny 2 m nebo více hluboko a tyto rostliny se cítí pohodlně.

To může být užitečné:

Vlastnosti zalévání v horku: 5 pravidel, aby nedošlo k poškození rostlin
Co byste měli dělat, když zaléváte a zaléváte, ale po 10 minutách je půda opět suchá?
Používal někdo plastové lahve k zalévání rajčat? Vyplatí se to dělat?

Máte dotaz na zahradu? Zeptejte se našich odborníků a zkušených zahradníků.
Zeptejte se

Otázka je v následujících sekcích: otázky, Zahradnická akademie, zalévání, teplota, půda, zelenina
59 komentářů 5 děkuji za dotaz oblíbený 8899 zobrazení
Sdílet odkaz
Kopírovat odkaz
Autor otázky:
Victor Selin 27. února 2018, 11:45
Poděkovat! Poděkoval jsi 777
Odpověď učitele:
Agrofirm VYHLEDÁVÁNÍ

Většina kořenů se nachází v orném horizontu, v hloubce 30-40 cm, a ne v 80 cm Pokud jde o doporučení zalévat v létě teplou vodou, znamená to, že nelze zalévat velmi studenou vodou ze studní. Je to dáno tím, že při zálivce studenou vodou kořen náhle přestane fungovat – dodávat vodu a živiny do nadzemní části. A zároveň listy nadále aktivně odpařují vlhkost, probíhají procesy růstu a vývoje. Tenké proudy vody v kapilárách mohou prasknout a dojde k odumírání všeho, co je nad prasknutím. Říkají tomu „apoplektická mrtvice“. Zalévání studenou vodou v horkém počasí je tedy nebezpečné.

S pozdravem Ognev Valery Vladimirovich
Kandidát zemědělských věd, docent, šlechtitel lilek, ředitel šlechtitelského centra “Rostovsky” Agrofirma Poisk

Všechny odpovědi a komentáře (59)
27. února 2018 12:47

V horkém období nezalévám studenou vodou, aby rostlina nezažila teplotní šok, proto jsou na místě sudy, přes den se voda ohřeje a k večeru se stane příjemným ruku, a tedy pro rostlinu. Protože Vzhledem k tomu, že mám všechny záhony mulčované, je přehřátí půdy téměř nemožné. Na Sibiři není dlouho horko.

27. února 2018 13:17

Světlano, jak máš dostatek teplé vody? Vodové okurky, zelí, paprika – to jsou vodní chleby.
A jak zalévat brambory – sudů je málo. Ano, a musíte zalévat ne z „hrnku“, ale důkladně. A proč si myslíte, že budou rostliny v šoku Ne nadarmo jsem psal o teplotě půdy v hloubkách. Nebo ho možná potřebujete zalévat studenou vodou?
Kdo rozhodl, že je nutné jej zahřát – prováděli experimenty a porovnávali výsledky?
A je třeba ve všech regionech dělat jen takto a ne jinak?
A moje postele a cesty jsou mulčované.

27. února 2018 13:31

Sudů je dost, přesně tolik, kolik potřebuji do svých postelí. Četl jsem o šoku na odborném fóru Greentalk. Tam jsem to vzal v úvahu. Můj manžel nainstaloval do skleníku kotel na skleníkové rostliny. Jsme na Sibiři, potřebuji to.

27. února 2018 13:57

Světlano, odborné fórum je samozřejmě dobré, ale.
Vaše průměrná teplota v létě je 40 cm – 14,7 C; 80 cm – 12,3 C
O jakém šoku můžeme mluvit? Vaše rostliny rostou (jejich kořenový systém) při této teplotě.
Neříkali na fóru, při jakém teplotním šoku začíná?
A jak se ten šok stal známým (náhle pochopil)?

27. února 2018 14:48
27. února 2018 14:59

Položil jsem svou otázku a popsal své myšlenky a pochybnosti. Spíš mě zajímá ne jak to kdo dělá, ale jestli je správný požadavek, že všude jen teplá voda a nic jiného a co je teplá voda. Chci na to přijít. A pokud půjdete na fóra, každý bude mít pravděpodobně svou vlastní odpověď.

27. února 2018 15:04
27. února 2018 15:05

S pozdravem Ognev Valery Vladimirovich
Kandidát zemědělských věd, docent, šlechtitel lilek, ředitel šlechtitelského centra “Rostovsky” Agrofirma Poisk

27. února 2018 15:48

Děkujeme za vaši odpověď. Ale ani v orném horizontu, v hloubce 30-40 cm, teplota také není o mnoho vyšší než 80 cm. O tom jsem se mimochodem zmínil v otázce.
Co říkáte na zalévání ze studny, ale brzy ráno, když se přes noc země ochladí? (Země je relativně studená, dokud voda nepřekročí 10-15 cm, stoupne teplota na přijatelnou úroveň? Navíc jsem naznačil, že teplota v hloubce 40 cm je hlavně v létě asi 16-18 C.)

1. března 2018, 09:40

Ano, zalévají a často se nic neděje, ale vždy je lepší mít akumulační nádrž a vodu z ní. Pomáhá i instalace trubek, které také ohřívají vodu. To není o střední zóně. V létě na našem jihu se půda na povrchu ohřeje ne na +16, ale na +40 a výše. Ale 16 a dokonce 30 stupňů není stejné téma. Ranní zálivka je vhodnější kvůli nižšímu odpařování a nižší teplotě vzduchu po celou dobu.

S pozdravem Ognev Valery Vladimirovich
Kandidát zemědělských věd, docent, šlechtitel lilek, ředitel šlechtitelského centra “Rostovsky” Agrofirma Poisk

27. února 2018 15:07

Ahoj. Holandští pěstitelé zeleniny nás naučili zalévat rostliny studenou vodou. Jen ne sazenice. Studená voda má více kyslíku, méně infekcí. Dříve zalévali vodou 22 – 26 stupňů. Nyní je 16 – 18 stupňů Celsia. A v létě – jaká voda bude pocházet z řeky. Hodně štěstí.

27. února 2018 15:35
Díky za odpověď. Chápu, že nejsem sazenice, a v otázce jsem se snažil neříct, že nejsem sazenice.
27. února 2018 15:41

Bazalka! Holandští zelináři mě nenaučili zalévat studenou vodou. Jednoduše nemám schopnost, čas ani energii běhat s konví a stříkat půdu pod rostlinami teplou vodou z konve. Na velikost mé zahrady prostě nemám prostor a velké množství sudů. Proto ji vždy zalévám velmi studenou vodou ze studny, její hloubka je asi 160–180 metrů, takže ji nelze nazvat teplou. Nezalévám, když je horko, ale skoro v noci, když teplo odejde, zalévám pouze kropením. Zatímco voda šplouchá, zatímco malé kapičky poletují, stihnou se zahřát. Apoplexie u rostlin nikdy předtím nebyla. To nemá vliv na výnos. Všechny sazenice pěstuji tak, aby nedocházelo k trhání nebo přesazování, starám se o hlavní kořen, protože rostliny (například rajčata) mají kořenový systém nejen povrchový. A pod mulčem je teplota půdy nižší než na holé půdě. A musíte zalévat méně.

27. února 2018 15:53

Veru, měřili jste teplotu vody ze 160 metrů?
Je velmi zajímavé srovnávat s vaším ze 17 metrů (vrták prošel 3 vodonosnými vrstvami a narazil na žulu).

27. února 2018 16:04

Teplotu jsem neměřil. Ale stejná voda teče z kohoutku v koupelně a kuchyni. Nádobí nemůžete mýt pouze studenou vodou, a to ani s inzerovanými produkty, které se používají ve Villobaggio. Vaše ruce jsou velmi studené a vaše kůže zčervená.
Petúnie, které rostou v květináčích a okurky ve skleníku zalévám pouze teplou vodou a i to ne vždy. Někdy jen hodím hadici a nechám vodu téct. Ale také ne v horkém dni.

27. února 2018 16:12

Takže to nedělám přes den – častěji ráno než večer. Moje teplota ze studny je 14C. Je zima, ale postupně jsem si na své okurky zvykl. Zalévám i hadicí, ale u kořene.

1. března 2018, 10:20

180 metrů?! Tady prý potřebujeme navrtat 80 metrů, ale to stojí tolik peněz! A ze všech respondentů byla přijata pouze jedna společnost, ale s velkou nevolí. Tak nás taky zajímalo, jestli to bude mít nějaký smysl.

27. února 2018 15:24

Jak řekl uznávaný agronom Bublík na jedné ze svých přednášek: “Kde jsi v přírodě viděl teplou vodu!” Lepší je samozřejmě zalévat teplou vodou ohřátou na slunci, ale podle mě by to neměl být problém. Můžete si šetřit zdraví a zalévat ho hadicí.

27. února 2018 15:37
Tak jsem si vzpomněl i na Borise Andrejeviče
27. února 2018 16:00

Agronom Bublík měl zřejmě na mysli povahu středního Ruska. Zde se ale snažíme pěstovat nejen tuřín a rutabagu, ale také tropické a subtropické rostliny pocházející z rovníkového pásu. V jejich domovině v Indii, Vietnamu, Jižní Americe a Africe jim teplá voda stačí po celý rok. Tady jsou to sezónní hosté a vy musíte být k hostům jemní.

27. února 2018 16:15

Bagel ve skutečnosti mluvil o nočnících a okurkách. Takže riskujte, zkuste to. Ale ne všechna přistání, jinak si řeknete, že jsem radil

28. února 2018 15:36

Bagelový teoretik, viděl jsi od něj nějaké žně? Viděl jsem jen zarostlou a neudržovanou zeleninovou zahrádku, kde bylo vždy prázdno a nic nerostlo.

28. února 2018 16:06
Sergeji, byl jsi na jeho stránkách?
28. února 2018 16:35
Internet je plný videí, kde mluví o svých teoriích na své zahradě
28. února 2018 17:52

Sergeji, to je kategoricky nemožné. Také jsem viděl spoustu představení B.A. A mnoho lidí přišlo na Bublíkův web již dříve. Vlastně jsem si nevšiml, že na něm nic neroste. Ale to není to, o čem mluvím.
Jsem ten typ člověka, který vše zkouší v praxi. A víte, všechno, co Bublík řekl a já jsem si to mohl ověřit (zatím ne všechno byla pravda, mohl jsem si to ověřit), se potvrdilo. Patří sem zalévání studenou vodou, sázení česneku v září, sázení česneku bez rytí – pod klacíkem, sázení brambor bez rytí (pod klacíkem), povinné mulčování cest, Colorado nenašlo lilek do konce srpna, pokud zasadíte fazole poblíž, záhony podle Ovsinského, kladení mladých jednoletých větví (po prořezání) a výhonků do cest, nevyhrabávání zeleného hnojení v zimě a obecně nečištění plochy od listí a rostlin v zimě. A víte, že jsem s výsledkem velmi spokojený.
Země ožila a rostliny lépe plodí a práce je mnohem méně.
Takže to nemusíte brát absolutně nikomu za slovo, ale samozřejmě to stojí za ověření nebo vyvrácení, a proto je třeba zkontrolovat

28. února 2018 19:23

Převypráví jen to, co všichni dávno ví a co dělali naši dědové a babičky, pokud se člověk snaží „učit“ jiné lidi, pak musí ukázat své výsledky, ale žádné nejsou.

28. února 2018 16:42

Soused se mě také zeptal, kde všechno pěstuji, protože je vidět jen tráva.
Neuklizená zahrada? Záleží na tom, kdo. Mám rád, když je hodně trávy a vůbec se mi nelíbí holá černá dobře upravená půda.

28. února 2018 19:25

Smyslem udržování zahrady nebyly houštiny trávy, ale něco trochu jiného, také nevidím žádné problémy, když tráva nebo plevel roste, pokud nebrání výsadbě zeleniny.

27. února 2018 16:06

Vzpomínám na své dětství. Začíná pršet – jdeme ven, běháme v dešti. Teď jsou deště studené, děti si nehrají, nechtějí zmoknout, je zima. Tuto vodu ale rostlinám nikdo neohřívá. Spolu s dešti přichází i chlad. A nic. nežijeme v subtropech.

28. února 2018 04:27

Bagel: “Kde jsi v přírodě viděl teplou vodu!” — Tvůj milý Bublík nikdy v přírodě neviděl déšť?

1. března 2018, 15:29
S největší pravděpodobností jsem to viděl, a proto jsem řekl, že v přírodě déšť není teplá voda!
4. března 2018, 08:54

Tatyano Nikolaevno, nevím, proč to řekl. Déšť, říční voda, voda z rybníků, ale i voda z umělých malých nádrží jako je středoruský plantážník nebo severozápadní mocila jsou teplou vodou. A voda ze studní a studní je studená voda. Proto se doporučuje před zaléváním zeleninových záhonů nějakou dobu uchovávat studniční vodu v nádobách, aby se ohřála.

27. února 2018 15:50

Naše závlahová voda se ohřeje v nádrži a ve vodovodu na přijatelnou teplotu (18-20 stupňů) někde v polovině června.
Do této chvíle se snažím zalévat okurky a nočníky vodou ohřátou na slunci. Sbíral jsem nádoby na ohřev vody – 30litrové lahve piva a limonády z hospod. Byly mi dány zdarma. Byli jsme rádi, že jsme se toho zbavili. Tyto nádoby umístím těsně k záhonům a nalévám do nich z hadice studenou vodu. Až do večera se voda obvykle ohřeje na znatelně teplou teplotu. Lahve jednoduše vyklopím do příkopu záhonu s rajčaty, paprikami a lilky. Okurky samozřejmě pocházejí z konve. Takovou zálivku kombinuji jednou týdně s léčbou Fitosporinem. Jen přidám do konve a zalévám všechny záhony přes listy.
Jedna láhev obvykle stačí na postel dlouhou 3-4 metry. Takhle je stříhám. Prázdné lahve ihned plním vodou a do další zálivky zůstávají kyselé. Okurky a papriky milují především teplo. Tyhle kazím déle.
Červená řepa, mrkev, cibule, česnek, všechny druhy zeleniny si vystačí s vodou z kohoutku

Naposledy upraveno 27. února 2018, 16:03
27. února 2018 16:07

Andrey, děkuji za odpověď. Spíš mě zajímá, co když to zaliješ hodně studenou vodou. Vezměme si třeba Brambory, minimálně půl stovky. V našich vedrech a možná i u vás nebude dost sudů nebo lahví. Ale je potřeba ho pořádně zalít.
Experimentovali jste například s rajčaty – jejich kohoutkový kořen, pokud ho nezaštípnete, jde pro vodu více než 2 metry? A je tam zima.
A okurky je potřeba velmi dobře zalévat. Okurky jsem zalil ze studny (postupně jsem si na ně zvykl) až po kořen. Žádné zvláštní problémy jsem nezaznamenal – v září také přinesly ovoce.
Nechcete riskovat testování okurek na částech a neohřívat vodu?
Chtěl bych vědět, jak to u vás vychází a porovnat.

27. února 2018 16:38

Viktore, také děkuji! Nebo spíš děkuji, nestojí to za to!
Abychom byli upřímní, brambory vždy zaléváme z vodovodu. Naše zeleninová zahrádka je tak malá, že brambory mají velmi malý záhon. Jen aby se v sezóně nevozily brambory z města do dači.
O kohoutkovém kořenu: Bohužel, u naší dachy si ani ty nejtvrdohlavější rostliny nemohou dovolit kohoutkový kořen. Pod vrstvou sypké zeminy 30-50 cm máme holý lomový písek, téměř bílý. Kořeny jsou v něm nepříjemné. Nějak jsem kopal díru, abych zasadil strom. Šel jsem hluboko do 1,6 m a našel tam kořen jediné supervzpřímené rostliny – svlačec. Ale i on, když ze zoufalství vyšplhal metr do čistého písku, aby našel něco jedlého, opustil tento katastrofální podnik, schoulil se a zmlkl.
Nightshades a dýňové rostliny toho rozhodně nejsou schopny. Žijí v naší horní vrstvě země. Dostávají maximum tepla z našeho štědrého slunce a těší nás na otevřené půdě až do mrazu.
Obecně dodržuji, kdykoli je to možné, způsob, jak rostlině vytvořit podmínky, které jsou pro ni svou povahou nejvhodnější. Nevidím žádnou zvláštní potřebu vštěpovat jižanům sibiřské zdraví. Protože to není Sibiř.

27. února 2018 17:25

Rozumím. Máme ale problémy s vodou, takže musíme experimentovat. Selyavi – jak říkají Francouzi. Musel jsem zvednout i dýni.

28. února 2018 20:13

Andrey, vaše věta se mi opravdu líbila – nevidím žádnou zvláštní potřebu vštěpovat jižanům sibiřské zdraví. Dobře řečeno, přímo k věci! Naše teplomilné papriky, rajčata, okurky a lilky nejsou přece cvičená zvířata! Také se snažím všemi možnými způsoby je potěšit a vytvořit co nejpohodlnější podmínky) Za což se mi vrací.

4. března 2018, 09:01

Victore, na teplotě závlahové vody nezávisí velikost sklizně, ale chuť ovoce. Udělejte si tedy vlastní závěry.

4. března 2018, 13:24

Zajímavý. Odkud tyto informace pocházejí? Vlastně jsem zastáncem lahodných bobulovin, ovoce a zeleniny, a pokud jde o mě, mám, a nejen já, tu svou chuť. Nemohu se srovnávat s hypermarketovými a všichni moji sousedé si na můj s mým vkusem nestěžují.

28. února 2018 09:11
Andrey, jsou tyto láhve kovové? Jiné si od piva neumím představit.
3. března 2018, 13:31

Světlana, plastové lahve. Mimo jiné do nich na podzim ukládám vodu pro jarní potřeby.
Tady jsou s vodou: