V jakém věku si děti zvykají na ruce?

Dítě je v prvním měsíci života motoricky neaktivní, většinu času leží v poloze, ve které bylo uloženo, má fyziologicky zvýšený svalový tonus flexorů rukou a nohou, neudrží se. hlavu, když ho zvedne dospělý.

Ve věku 1-2 měsíců jsou pohyby rukou a nohou dítěte chaotické. Teprve 1-1,5 měsíce začíná dítě držet hlavu. Ve 2-3 měsících je dítě již schopno držet hlavu ve střední čáře, leží na zádech, může sepnout ruce ke střední čáře těla a přivést je k ústům a stisknout ruku, když je položena hračka na jeho dlani. Ve stejném věku dítě otevře pěst, pokud se ho dotkne hračka, je již schopno nějakou dobu držet hračku vloženou v ruce, prohlíží si ruce, umí se samostatně otočit ze zad na bok, leží na břicho – dokáže dobře udržet rovnováhu (nepadá na záda a břicho).

Ve 3 měsících se dítě natáhne k předmětu, který vidí, uchopí a drží hračku, která je vhodná pro uchopení jednou rukou, a vtáhne předmět v rukojeti do úst. Ve 3 měsících dítě vleže na břiše zvedne hlavu o 45-90 stupňů (hrudník je zvednutý, opřený o předloktí, lokty jsou na úrovni nebo před rameny).

Od 4. do 6. měsíce se u dítěte začínají vyvíjet první cílevědomé pohyby, pohyby těla v prostoru, jako jsou převalování ze zad na břicho a z břicha na záda.

Dítě navíc již lépe ovládá polohu hlavy, trupu a končetin v prostoru, což mu umožňuje delší dobu držet osvojenou pózu a také volněji manipulovat s předměty či hračkami. Obvykle se dítě nejprve naučí přetáčet ze zad na břicho, to se děje ve věku 4-6 měsíců. Některá miminka se dokážou převrátit z břicha na záda do 6 měsíců, ale většina dětí to začne dělat po 7 měsících.

Po 3 měsících dítě „otevře“ ručičku, natáhne se po předmětu, který vidí, uchopí ho jednou i oběma rukama a vtáhne do úst. Prohlíží si hračku, přejíždí po ní prsty a přemisťuje ji z ruky do ruky. V 5–6 měsících dítě uchopuje předměty palcem na rozdíl od všech ostatních.

Ve 4,5–6 měsících se dítě může v leže na břiše opřít o natažené paže (ruce otevřené, hrudník zvednutý, brada dolů); opřete se o předloktí jedné ruky a druhou rukou sáhněte po předmětu. V 5,5–6 měsících se některé děti v leže na břiše točí v kruhu a některé se již dokážou po břiše plazit na krátkou vzdálenost. Dokáže přitáhnout nohy k břichu, zvedat je, dotýkat se rukama kolen (ve 4–5,5 měsících), a když dospělý tahá za ruce, snaží se posadit. Mnoho dětí dokáže sedět několik sekund, pokud sedí.

Rodiče a zdravotníci by měli věnovat zvláštní pozornost sluchovým reakcím dítěte, pokud je přítomen alespoň jeden z rizikových faktorů pro patologii sluchu nebo pokud dítě nemá následující reakce:

1. Dítě v prvních 2-4 týdnech života necuká před hlasitými zvuky;
2. Dítě nemrzne, když slyší hlas ve věku 2-4 týdnů;
3. Dítě ve 3-4 měsících neotáčí hlavu směrem ke zdroji zvuku;
4. 3-4 měsíční dítě nereaguje na hlas své matky;
5. Ve 2-4 měsících dítě nezačne hučet.

Alarmové signály pro rodiče jsou absence následujících motorických dovedností u dítěte ve věku 6 měsíců:

1. Nepřetáčí se ze zad na břicho;
2. Nemůže se alespoň krátce opřít o natažené ruce vleže na břiše;
3. V poloze na bříšku dítě nemůže manipulovat s hračkami (nesnese váhu těla na jedné paži);
4. Nezvyklá je poloha na břiše (dítě špatně zvedá a nedrží hlavičku, ruce má pod hrudníkem nebo naopak široce rozkročené do stran a předloktí a ruce má v supinační poloze, tzn. dlaně směřující nahoru);
5. Většinu času drží ruce sevřené v pěst;
6. Nedokáže držet jednou nebo dvěma rukama snadno uchopitelnou hračku, nedosáhne rukama nebo hračkou na ústa;
7. Nemůže zvedat nohy a stehna, když leží na zádech;
8. Nesnaží se posadit, když je zvednutý za obě paže.

Co dělat, když dítě spí pouze v náručí? Jak dítě odnaučit od tohoto zlozvyku? Jak přenést miminko do postýlky? Je spaní v náručí vždy zlozvyk, jak naučit miminko spát v postýlce a jak spánek v postýlce ovlivňuje kvalitu spánku všech členů rodiny? V tomto článku vás zveme k pochopení těchto problémů.

V domě se objevilo dítě. Mladá rodina se na tuto jasnou událost připravuje předem – koupí si „věno“ – dětské plenky, hračky, dudlíky, kočárek a samozřejmě postýlku. Milující maminka se snaží vytvořit pohodlí v „hnízdečku“ miminka, a tak uspořádá kolébku – vybere krásné povlečení, nárazníky a nejroztomilejší mobilní telefony.

A tohle je první noc doma. Maminka chce své spící miminko uložit do jeho útulné postýlky, ale jakmile k ní miminko přinese, probudí se a začne plakat. Maminka ho uklidní, dá mu kojení, znovu ho ukolébá ke spánku a udělá druhý pokus. Tento pokus končí stejně – jen teď dítě pláče ještě déle a ještě intenzivněji. Pak maminka zavolá na pomoc tatínka. Táta chodí dlouho, dlouho po pokoji s unaveným miminkem a houpe ho. Nakonec miminko usnulo. Šeptající rodiče, sotva dýchající, se opatrně snaží uspat dítě v postýlce. A teď se nám to málem povedlo! Jakmile ale táta sundá ruku z postýlky, je slyšet pláč.

Zoufalá matka pozve otce, aby vzal dítě s sebou do postele, a pak se stane zázrak – dítě okamžitě usne a dostane se k matce.

Následující den se mladí rodiče znovu pokusí naučit své dítě spát v jejich krásné postýlce. Všechny četné směny však končí stejným způsobem – pláčem dítěte a jeho okamžitým probuzením po uložení do postýlky.

Třetí den se matka už ani nepokouší dát dítě do postele: „miminko nemá rádo postýlku“, „ať dělám, co dělám, je to zbytečné“.

Po nějaké době se postýlka zaplní oblečením, nějakými dětskými věcmi a pak skončí odložením do jiné místnosti jako nepotřebná.

Rodiče usoudili, že postýlka je zřejmě nevhodná. Protože v něm miminko opravdu nechce spát, rozhodli jsme se počkat, až na něj bude miminko připravené. Pak bude možné udělat druhý pokus naučit dítě spát v postýlce, a to nejen v rodičích nebo v náručí. Běžná situace

Jak se zbavit špatných spánkových návyků?

Spát jen v náručí?

Co dělat v případě, že miminko se spaním v postýlce nesouhlasí a spí pouze v náručí a v jakém věku může začít spát jinak?

Dítě se rodí zcela závislé na své matce a vůbec není přizpůsobeno životu v tomto světě, stále potřebuje matčinu pomoc ve všem. To platí i pro problémy se spánkem.

Aby matka pomohla dítěti usnout, nejlepší věc, kterou může udělat, je reprodukovat „stav dělohy“, podmínky, ve kterých se dítě nacházelo naposledy. K tomu může maminka:

• zavinout dítě, to znamená vytvořit trochu křeče,
• obejmout tě, vzít tě do náruče
• vydávat hluk nebo zapnout „bílý šum“
• otřást

Ostatně, než bylo miminko přesně v těchto podmínkách: neustálý pohyb, tlumené světlo, stísněné podmínky, hluk. A právě takové stavy mu asociativně pomohou se uklidnit. Usínání a spaní dítěte v náručí po dobu až 3-4 měsíců je proto zcela přijatelné, pokud pokračuje takzvaný čtvrtý trimestr „těhotenství“.

Nejdůležitější pro rodiče v období do tří měsíců je bezpečné vybavení místa na spaní dítěte!

Bezpečné místo na spaní.

Bezpečné místo pro spaní dítěte je místo, kde se dítě nemůže udusit, zabořit nos do měkkého povlečení, kde je poměrně tvrdá matrace a úplná absence jakýchkoli zbytečných předmětů. Postýlka by totiž měla být spojena se spánkem, ne s hrami.

Bezpečná postel je prázdná postel!

• Dětská postýlka bez měkkých nárazníků, polštářů a přikrývek.
• Místo deky je lepší použít spacák.
• Tvrdá matrace
• Nedostatek hraček
• Umístění postýlky: ne blízko okna nebo radiátoru, ale blízko rodičů.

Umístění postýlky je právě ten moment, od kterého je potřeba naučit dítě zvykat si na postýlku. Do 6 měsíců věku bude vhodná dětská postýlka umístěná v blízkosti rodičovské postýlky bez bočnice. Na jedné straně tak matka a miminko budou mít jeden prostor, ale na druhé straně bude dítě stále na svém vlastním bezpečném území.

Jak přenést miminko do postýlky?

Jak ale přenést miminko do postýlky, když se po přemístění z náruče okamžitě probudí?

— Do 3-4 měsíců dítě stále potřebuje při usínání pomoc své matky, takže usínání v náručí je v tomto věku normální.

— Dítě je lepší přenášet v plence nebo v plence – nosiči s držadly. Dítě tak snáze nepocítí teplotní rozdíl mezi paží a postýlkou.

— K usínání použijte „bílý šum“.

— Než houpání skončí, snažte se své pohyby udržet co nejplynulejší a nejklidnější, blízko statické polohy, aby si dítě snáze zvyklo na statickou polohu postýlky.

– Nepřenášejte dítě z náručí hned, počkejte, až se dýchání prohloubí

– V době spánku zůstaňte blízko miminka a postýlky, mlčte, tiše zpívejte písničku, dotýkejte se miminka. To je důležité, protože přítomnost matky je velmi uklidňující.

Postupně pomozte miminku naučit se usínat samo

Určitá vzdálenost od maminky, když miminko spí v postýlce, je jedním z důvodů neklidného spánku v postýlce, a pokud dáte miminku pocítit přítomnost maminky, jeho spánek bude klidnější.

– Počínaje 5-6 měsíci lze dítě naučit samostatně usínat, což snižuje vaši asistenci. Jedním z hlavních aspektů spánkového tréninku je spaní v postýlce. Aby dítě klidně spalo v postýlce poté, co ho tam maminka nebo tatínek položí, musí vidět a „uvědomovat si“ místo, ve kterém se nachází. V tomto případě probuzení nezpůsobí úzkost („Kde to jsem?“) a dítě bude mít mnohem více příležitostí usnout bez aktivní pomoci matky.

— Miminko spí jen v náručí, protože prostě neví, že může usnout jinak. Úkolem rodičů je jemně a opatrně poskytnout miminku nový zážitek z usínání.

— Výraz „dítě nemá rád postýlku“ není správné tvrzení. Děti jsou obecně velmi konzervativní a „milují“ to, co je jim známé a známé. Pokud je dítě zvyklé spát v náručí, bude takto spát rád. Pokud mu rodiče pomohli zvyknout si nespát v náručí, ale v postýlce, bude postýlku milovat, a ne spát v náručí.

— Nejdůležitějším bodem při výcviku dítěte v postýlce je postoj rodičů k posloupnosti jejich činností. Konzistentnost je jejich předvídatelnost a opakování ze dne na den. Pokud rodiče jednají jinak, je pro dítě mnohem obtížnější pochopit, co po něm chtějí.

A nejdůležitější věcí na náladě rodičů je jejich vnitřní klid, který se nepochybně přenáší na dítě a pomáhá mu klidně spát.