Co dělat po smrti morčete?

Některá témata v našem fóru o domácích mazlíčcích nejsou pro hosty dostupná!
Pro přístup ke všem tématům fóra se musíte zaregistrovat! Abyste mohli vytvářet nová témata a odpovědi na fóru, napište prosím soukromou zprávu správci fóra. Toto opatření je nezbytné k ochraně před spamem. Děkujeme za pochopení!

Uživatelské informace

Jste tady » ZOOMIR » Na památku těch, kteří zemřeli. » JAK PŘEŽÍT SMRT MORČATA

Stránka: 1

Příspěvky 1 až 4 z 4

podíl125.07.2014 14: 44: 52

• Autor: Natalya 111
• Nováček
• Registrováno: 25.07.2014
• Pozvánky: 0
• Příspěvky: 3
• Respekt: ​​[+0/-0]
• Pozitivní: [+0/-0]
• Stráveno na fóru:
  1 hodiny 19 minut
• Poslední návštěva:
  11.08.2014 22: 28: 39

Umřelo mi morče – můj Ryzhik! Ryzhulya byl nejlepší „prase“ na světě, jak mě miloval a já jeho zbožňovala. Všechno to začalo 5. července, našel jsem bouli u jeho zadní tlapky a byl jsem velmi vyděšený, i když Ryzhulkův stav byl vynikající – dobrá nálada, normální chuť k jídlu. 7. července jsem s ním jela na veterinu. klinice mi řekli, že si píchl injekci a má absces, doktor mu to vymáčkl a dal antibiotika. Řekl, že vše bude v pořádku a poslal mě domů. Po té se mému malému udělalo velmi špatně – přestal jíst, ležel na jednom místě a objevila se bulka. Na stopě. druhý den jsem s ním jela znovu na veterinární kliniku. Byl tam další lékař, který nám řekl, že to byl on, kdo zvedl nějaké dítě, i když byl velmi překvapen, odkud to vzal, obvykle je kočky a psi chytají z trávy. Celkově jsem bulku opět vymáčkla a bez antibiotika se neobešla. Řekl, že musím na antibiotika na 5 dní. Byli jsme 5 dní pryč, ale malému bylo hůř a hůř.
Pak jsem s ním šel na jinou kliniku, nevěděl jsem, co mám dělat, Ryzhik vůbec nic nejedl ani nepil. Tam mi řekli, že nejspíš měl takovou reakci na antibiotika, nasadili mu kapačku s glukózou a 2 injekce do každého hrudníku a to vše trvalo 1,5 týdne. Jak moje prase z těchto injekcí kvílelo a plakalo, ale pořád jsem ho nosil a doufal v to nejlepší.
23. července celkově onemocněl, nemohl chodit, poddaly se mu zadní nohy, dala jsem mu vodu ze stříkačky, zemřel mi v náručí. Večer přišel manžel z práce a šel s ním do jiné kliky. Řekli, že je nemožné ho zachránit. A moji malou zrzku uspali. Ten doktor řekl, že má rakovinu střev, protože. když byl usmrcen, svaly se uvolnily a z řitního otvoru se začala objevovat hniloba. Jeho manžel ho pohřbil sám.
Od úmrtí mého malého uplynulo více než 1,5 dne a já stále bez přestání pláču. Život bez něj není sladký, všechno ho připomíná. Modlím se za zázrak, že se moje zlatíčko objeví, ale vím, že to není možné. Dcera nad ztrátou Ryžika taky hodně plakala, včera jí koupili nové morče, uklidnila se.
A já se cítím jako zrádce, což už je na stopě. den poté, co Ryzhik zemřel, jsme dostali nové morče. V mé duši je obrovská rána. Nemůžu se dívat na to nové prase. Pořád nevěřím, že je mrtvý, zdá se, že je ve vedlejší místnosti. Neustále chodím k jeho vchodu a hladím seno, na kterém ležel.
Trhá mi srdce, jak trpěl. Ty neustálé injekce, infuze a jak mu bylo špatně. Jeho smrt si dávám za vinu, s touhle bulkou ho nebylo třeba brát k veterináři, cítil se dobře. Nebo nebylo potřeba ho uspat, nechat ho zemřít, až na něj přijde řada. Ale bylo tak ubohé sledovat jeho utrpení.
Vůbec nikam nevycházím z domu, protože. Slzy tečou bez přestání. Moji příbuzní mi nerozumí, říkají, že to byla jen „myš“. Nevím, co mám dělat, a jak brzy tento můj stav odezní? Už nemám sílu trpět. Je mu teprve skoro 1,5 roku. Tak dobře jsem se o něj staral! Myslela jsem si, že se mnou bude určitě žít 7-10 let. Nemůžu uvěřit, že je mrtvý!

Několik tipů:
1. Uspořádejte svému mazlíčkovi slušný pohřeb. Položte na jeho hrob nějaké květiny. Vzpomeňte si, jak vám spolu bylo dobře.

2. Do krabice vložte všechny věci zesnulého zvířete – hračky, tácy, misky. Může se to zdát kruté, ale takový krok je prostě nutný. Věci vašeho mazlíčka ponechané bez něj vás budou mučit a neustále vám připomínat, že vaše milované zvíře už není.

3. Pamatujte na světlé okamžiky v životě vašeho mazlíčka. Ano, zemřel, ale to není důvod, proč si v hlavě přehrávat jen tragické minuty. Je lepší si pamatovat, jak byl zábavný, jak jste si spolu hráli. Takové vzpomínky určitě vykouzlí úsměv a budete mít pocit, že váš oblíbenec je stále nablízku.

4. Pokud se nedokážete vyrovnat se smutkem a bolestí sami, promluvte si s rodinou nebo přáteli. Komunikace s blízkými zmírní utrpení a pomůže vám přežít smrt vašeho mazlíčka.

5. Změňte návyky spojené s uhynulým zvířetem. Pokud jste například rádi seděli na židli, kde vás váš mazlíček neustále navštěvoval, zkuste si na chvíli sednout na jiné místo. Tímto způsobem si nebudete pamatovat, jak vám zvíře skočilo na klín a instinktivně čekáte na jeho vzhled.

6. Vytvořte album věnované vašemu mazlíčkovi. Zapište si své vzpomínky a vtipné historky s tím spojené. Naplňte jej fotografiemi zvířete a kresbami jeho oblíbených hraček. Toto album vám pomůže uchovat příjemné vzpomínky na vašeho zesnulého čtyřnohého přítele.

7. Vytvořte webovou stránku na památku vašeho mazlíčka. Zveřejněte tam jeho fotky a nechte prostor pro komentáře. Můžete se tak setkat a spřátelit se s těmi, kteří také zažili smrt domácího mazlíčka. Určitě vás podpoří a pomohou vám to překonat.

8.Pokud máte další domácí mazlíčky, nezapomeňte na ně. I oni cítí ztrátu. Teď je to pro ně stejně těžké a potřebují vaši pozornost a péči.

9. Mnoho lidí doporučuje pořídit si hned nového mazlíčka. Tato metoda může být účinná a efektivní, ale není vhodná pro každého. Existují lidé, pro které mrtvé zvíře zůstane navždy jediným přítelem a nový mazlíček v domě jim může způsobit pouze negativní emoce. Pokud pochopíte, že život jde dál a chcete se zbavit smutku a melancholie, legrační kotě nebo štěně může být skutečnou spásou. Nespojujte si to ale se zesnulým mazlíčkem. Chovejte se ke svému novému příteli jako ke zcela jinému zvířeti. To vám usnadní milovat ho.

Komunikujeme a pomáháme si. ​

Engel

Ověřeno
Zprávy 426 Úspěchy 140 Ocenění 108

Je smutné založit takové téma a nechat v něm svůj první vzkaz.
Dnes by mé holčičce bylo 12 let a 1 měsíc. Ale 19. září zemřela. Chudinka shořela za pouhé 3 dny. Nejedla, seděla na jednom místě. První den silně zvracela. Další 2 dny jsou rozmazané – veterinář a injekce, spousta injekcí. Teplota výrazně klesla, nahřívací podložka nepomohla. V noci z 18. na 19. zemřela. Schovala se v rohu a tam zemřela. Silně se zkroutil, zřejmě v křeči. Nevím, jestli křičela nebo ne, po téměř 1.5 dnech bez spánku jsem prostě omdlel a nic neslyšel. Bylo tak strašidelné vzít její studené tělo do náruče a dát ho do krabice. Tohle bych nikomu nepřál. Bylo 6 ráno, vzali jsme si s mámou taxíka a jeli na daču. Knopu pohřbili poblíž lesa. Půda už byla zmrzlá a podařilo se jim vykopat mělkou jámu. Teď mě trápí myšlenky: “Co když to vykopou nebo to na jaře spláchnou spolu s tající vodou.” Už jsem byl u jejího hrobu dvakrát. Moc se mi po ní stýská, i když jsem nikdy neměl příležitost pořádně brečet. Mám také psa, péče o něj mě nikdy neomrzí. Ale pořád cítíte jakousi prázdnotu. Pár hodin před její smrtí jí pes přinesl svou misku a hračky. V jejich krátkém a nijak zvlášť přátelském společném životě to byla ta nejsladší věc.
Pod spoilerem je fotka.

Lerka228

Ověřeno
Zprávy 553 Úspěchy 60 Ocenění 200

Engel, víte, je to smutné, samozřejmě, všechno je tak dobře napsané, že se mi zdálo, že moje zvíře zemřelo

Marfochka

Ověřeno
Zprávy 846 Úspěchy 340 Ocenění 292

Ano, čas jen pomůže. Přesvědčil jsem se z vlastní zkušenosti. Měl jsem hromadu koček, ale miloval jsem jen jednu kočku víc než kohokoli jiného, ​​ruskou modrou s polovičním rodokmenem, jmenoval se Kuzya. Zemřel na Den výsadkových sil, 2. srpna 2009.
Obecně ze všech tipů, které se mi líbily a uvedl jsem je do praxe: 1,3, 8 a XNUMX. Nejrozumnější! A samozřejmě čas.

Innerský

Ověřeno
Zprávy 1.236 Úspěchy 140 Ocenění 1.120

12 zemřelo moje milované morče, které žilo téměř tři roky. Upřímně jsem ho miloval, ale nemohl jsem nic dělat – měl nějaké onemocnění trávicího traktu a na Kypru nejsou žádní veterináři na hlodavce. Byl jsem 2012 dny na sedativech, nechodil jsem do školy a byl jsem v depresi. Ale nějak to přešlo, i když je stále nepříjemné vzpomínat na jeho smrt.
Začala úplně jiná etapa mého života, totiž po jeho smrti, takže se to pro mě stalo jakýmsi znamením změny.

A nedávno jsem si pořídil nového mazlíčka. A miluji ho neméně

(nikita)

Ověřeno
Zprávy 743 Úspěchy 355 Ocenění 438

Měl jsem velmi jasnou duši jménem Jessica. Narodila se 8, ale adoptovali jsme ji koncem října – začátkem listopadu. Byl jsem v té době mimo město. A když jsem se o příchodu dozvěděla, byla jsem tak šťastná, protože jsem chtěla dalšího psa. Jessie byla hladkosrstá jezevčíka. Nikdy jsem ji neopustil (kromě chození do školy). Dodnes si pamatuji, jak jsem reagoval, když jsem ji uviděl: “Ach, tak malinká!” Jessie nevyrostla tak rychle. Dokonce i její starší sestra bydlela o patro níže. Byli jsme nerozluční. Všichni na dvoře ji znali. dokonce i ty ošklivé staré ženy, které byly proti tomu, abychom šli u jejích oken. Čas plynul a Jessie chytila ​​klíště (podkožně), proto jí začaly padat vlasy a na kůži se objevily pupínky. Léčili jsme ji dlouho, trpěla, ale žila pro mě. Aby mi to nezlomilo srdce. Ale začal jsem chápat, že Jessia dříve nebo později zemře. A to nelze opravit.
Letos v létě jsem jel navštívit babičku na vesnici. Jessie ležela v křesle, zabalená do deky. Máma řekla: “Rozluč se s ní pro každý případ.” „V polovině června jsem se dozvěděl, co se dá očekávat. Jesse byl uspán. Měla velké bolesti a to bylo pochopitelné. Celý den jsem probrečela. Celá rodina vzlykala do polštáře. Když jsem v červenci přijel do města, nemohl jsem dva týdny spát. Byl jsem. sama. A s maminkou nás sblížila smrt našeho mazlíčka. Ale chtěl jsem jí dát překvapení do jejího 3. ročníku.
Jesseho pohřbíme v nejbližším háji, v Sunny Glade. Brzy znovu navštívím její hrob.

Naposledy upraveno: 22. listopadu 2014

CatLena

Ověřeno
Zprávy 127 Úspěchy 60 Ocenění 28

Moje nejlepší kamarádka, kočka Seraphim, byla otrávena sousedem nahoře. Vrátil se domů sotva živý, zůstal u nás přes noc a zemřel.

Susie_Rose

Ověřeno
Zprávy 4.298 Úspěchy 170 Ocenění 5.090

Měli jsme morče, chlapečka Boryu, který s námi žil 8 let. Když umřel. Obecně to pro nás byla skutečná tragédie.
byl tak krotký a přátelský, běhal po bytě, rád ho zvedal, prostě malý rusovlasý zázrak. Čas už uplynul, ale já stále vzpomínám a tečou mi slzy.
Zrovna nedávno kocour vážně onemocněl, je mu už 12 let, i lékaři se báli, že ho nezachrání, ale naštěstí ho postavili na nohy, teď od všech procedur ustupujeme, návštěvy veterinární kliniky, držíme dietu, nevím, jak bych tu ztrátu přežila, Je divoký, rozpustilý, neposlušný, útočí na cizí a nezvýhodňuje své, ale i tak je nejlepší a nejmilovanější kočka a je taky hezký.

9. Mnoho lidí doporučuje pořídit si hned nového mazlíčka. Tato metoda může být účinná a efektivní, ale není vhodná pro každého.

Nedovedu si ani představit, kdyby něco, mohl bych mít dalšího mazlíčka.
Díky za toto téma. Přeji všem vašim mazlíčkům dlouhý a šťastný život.

Jen_a_Kid

Ověřeno
Zprávy 109 Úspěchy 60 Ocenění 53

Téma smrti domácích mazlíčků už pro mě zevšednělo. Smrt je tak častým návštěvníkem, že jsem si na to právě zvykl. Jedna chlupatá koule žije a žije a pak jednoho dne musí vykopat díru. Bohužel. V mém domě zemřelo pouze 10 koček. DESET. Pusik (9 let, utekl z domova, zabito psy), Maha (do 2 měsíců, volvulus), Murchik (3 měsíce, panleukopenie), chodící koťata (4 koťata do 1,5 měsíce), černé kotě a její bratr (do 3 měsíců, panleukopenie) Musya (1 rok, panleukopenie).
Chodím také do kočičího útulku, navíc mezi mé „povinnosti“ patří i pohřbívání koček. Ti, kteří zemřou v kleci, jdou do mrazáku, pak do mé tašky a odtud do díry. Stává se ale i to, že zemře někdo, kdo neseděl v kleci, ale volně poletoval po místnosti. Pokud takový kočičí tvor zemře, je těžké ho hned najít. Vyskytl se případ, kdy se kočka schovala a zemřela. Nalezen čichem o měsíc později. Chápeš, jak vypadala.
A je mi jich všech líto. I když nežijí se mnou, ale v útulku, stále si zvykám a miluji to.

ANC

ПоР»ÑŒÐ · овРn, Ðμл Noe
Zprávy 5 Úspěchy 130 Ocenění 0

Ano, děvčata, není snadné tím projít, upřímnou soustrast vám všem. Měli jsme kočku Fluffy, obyčejnou Sibiřku, která se dožila téměř 16 let. Byl malý – běhal po pohovce, ale bál jsem se, že skočí, spadne a zabije se. Točil jsem ho jako malého kluka Zenitem na barevný diapozitiv (v 90. letech jsem měl rád barevné diapozitivy, „digitál“ ještě neexistoval). Jak jsem vyrůstal, začal jsem se „vrhat na svetry“, ale je pro nás legrační je pronásledovat-))), 2 moje svetry byly rozkousané na díry (zatím nikdo neviděl))). Sestra byla malá, místo toho tlačila panenky v kočárku a maminka šila košilku. Sám jsem ho naučil říkat „Lenin“ a „Mama“, vyslovoval to docela jasně, ale tehdy neexistoval YouTube. Pak ten starý začal sedět u radiátoru nebo topení, scvrklý, neveselý a dřímající, hravost zmizela, srst se rozcuchala, oči zhasly. A zemřel na Silvestra – přestal jíst, schoval se pod pohovku a těžce dýchal. Zkoušeli jsme jít ven a on to krmil jako malé dítě mlékem a žloutkem z velké lékařské stříkačky, protože. Už jsem se nedokázal lokalizovat. Nadarmo. Chudák umíral těžce, ALE do poslední chvíle šel k podnosu do písku, i když sotva táhl zadní nohy, bylo to bolestivé sledovat – plakali jsme s celou rodinou. Moje nucené krmení jen oddálilo jeho smrt, ale ona si pro něj přišla, a to přímo na novoroční svátky. Zemřel za pohovkou poblíž svého oblíbeného radiátoru na měkké podložce, jen sípal a. usnul. Oči místo marťanských najednou zesklovatěly. Pohřbili jsme celou rodinu na starém hřbitově, kousek od našeho domu, už žádné slzy netekly – stáli jsme mlčky, zmrzlá země se dala jen těžko odhazovat. V pevné kartonové krabici a na oblíbeném měkkém povlečení leželo schoulené do klubíčka drobné, bezbranné tělíčko. JEN ZASPAL, skončil jen jeden život, zbývá osm. Ať odpočíváš v pokoji Pú, teď nás chráníš jako „kočičí víly“ z Moonlight Falls. Dalších šest měsíců jsme byli všichni v šoku, jako bychom přišli o dítě, neméně. Když jsem začal mlít mleté ​​maso na mlýnku na maso, zavzlykal JSEM ZDRAVÝ CHLAP, když jsem si vzpomněl, jak ON prosil o malý kousek masa – takže mě jednoduše zhypnotizoval, aniž by vydal zvuk, a podíval se očima Kocoura ze Shreka. Věčná vzpomínka na tebe Pú, už uplynulo osm let, věřím, že si zasloužil lepší život a nyní je buď v ráji, nebo se znovuzrodil v někoho jiného, ​​protože v tomto životě získal velké výhody pro karmu. Děkujeme, že je vám 16 let a děláte nám radost.