Co se na trhu prodává pod rouškou šafránu?

Potravinový program BBC se podíval na všechny nejdražší potraviny na planetě. A tady je seznam:

1. Saffron

Pokud vaše rýže září jako zlato, byla s největší pravděpodobností vařená se šafránem.

Koření, kterému se přezdívá „červené zlato“, je jasně oranžová pterostigma neboli stigma krokusového květu, která se používá jako potravinářské barvivo. A nejenže má cenu zlata, je dražší než zlato, pokud porovnáte cenu za gram. Ale proč je šafrán tak drahý?

Důvody jsou jednoduché. Šafránové krokusy kvetou pouze týden nebo dva v roce, na podzim; Sklizeň koření je pracná, protože je lze sbírat a zpracovávat pouze ručně. A každá malá květina má pouze tři blizny, což znamená, že kilogram šafránu vyžaduje asi dvě fotbalová hřiště krokusů. To je 300000 XNUMX květin.

2. Kaviár

Kaviár z jesetera je považován za jednu z největších pochoutek na světě. Je náročný na zpracování a balení, ale co je důležitější, je v přírodě velmi vzácný. Nejznámějším kaviárem je kaviár beluga, ryba z čeledi jeseterovitých, která žije v Kaspickém a Černém moři.

Vzhledem k tomu, že je beluga ohrožená, lze velmi malé množství jejího kaviáru legálně prodávat. Beluga trvá až dvě desetiletí, než začne produkovat jikry, ale ryby musí být zabity, aby se vajíčka extrahovaly.

Ještě vzácnější je kaviár jesetera albína, tento druh je ve volné přírodě téměř úplně vyhynulý.

Podle Guinessovy knihy rekordů byl nejdražším kaviárem postarší albín jeseter beluga ve věku asi 100 let. Jeho bílý kaviár se prodával za 34 a půl tisíce dolarů za kilogram.

3. Ústřice

Ústřice, dnes považované za luxus, nebyly vždy pochoutkou bohaté vrstvy.

Na začátku 19. století byly ústřice levné jako brambory, jedli je obyčejní dělníci i vesničané. Bylo jich tolik, že koláče byly plněné ústřicemi. Nadměrný rybolov a znečištění však měly katastrofální dopad na populace ústřic a nedostatek zvýšil jejich náklady.

Ceny se liší od restaurace k restauraci po celém světě, ale tucet těchto měkkýšů v jedné z nejlepších londýnských restaurací s mořskými plody vás vyjde na 65 dolarů. Na slavném Borough Market si můžete koupit ústřice za 10 liber (13 dolarů) za osm, ale jsou podávány na papírovém talíři a rozdrceny. Na pobřeží je to ještě levnější, ale stále je nemůžete nazývat produktem dostupným pro každého.

4. Bílý lanýž

Vysoce ceněný bílý lanýž je jednou z nejvzácnějších podzemních hub na světě a je velmi obtížné ho najít. Roste pouze v oblasti Piemont v severní Itálii mezi kořeny některých stromů. Bílý lanýž je mnohem vzácnější než kterýkoli jiný.

Bílá odrůda má velmi intenzivní chuť a vůni, což ji činí ještě atraktivnější. Nelze je pěstovat ani získat uměle: lidé se po staletí pokoušeli pěstovat lanýže, ale stále je lze získat pouze ve volné přírodě.

Právě tato nepředvídatelnost je spolu s pracností sběru důvodem tak vysokých cen.

Majitel kasina v Macau Stanley Ho zaplatil v roce 2007 rekordní částku za jeden bílý lanýž. Za jeden z největších lanýžů objevených v posledních desetiletích – vážící 330 kg – zaplatil 1,5 tisíc dolarů. Neuvěřitelná cena za podzemní houbu.

AGROPROM
Koření se již dlouho používá v kuchyních po celém světě. Dodávají pokrmu jemnější chuť, ušlechtilou barvu a jedinečné aroma. Jedním z nejoblíbenějších koření profesionálními kuchaři i obyčejnými ženami v domácnosti je šafrán. Přidává se do rybích a masových pokrmů, pilafů, různých dezertů a nápojů, dokonce i do čaje a kávy.
Toto koření je považováno za jedno z nejcennějších na světě a lze s jistotou říci, že naše země má štěstí: klima umožňuje jeho pěstování na našem území. Nutno podotknout, že podle Luxurylaunches se šafrán Absheron pěstovaný v Ázerbájdžánu umístil na druhém místě mezi 12 nejdražšími vegetariánskými surovinami. Jeden kilogram toho stojí 11 tisíc amerických dolarů. Předpokládá se, že Ázerbájdžán bude schopen vydělat více než 142,6 milionů dolarů ročně z průmyslové produkce šafránu. Nejprve však musíme zorganizovat jeho hromadnou výrobu.
Nutno podotknout, že šafrán se úspěšně pěstuje a prodává na světovém trhu v zemích jako Španělsko, Řecko, Indie, Irák a řada dalších. Na pěstování šafránu se dlouhodobě specializuje i sousední Írán a u nás často koupíte spíše íránský než ázerbájdžánský šafrán. V průměru lze sáček tohoto koření o hmotnosti čtyř gramů pořídit za 15 manátů. I přes tak skromnou váhu se šafrán používá střídmě, takže dlouho vydrží.
Mnoho tuzemských kupců se však domnívá, že íránský šafrán má úplně jiné aroma, a proto se snaží najít místní. Stojí více, ale jeho kvalita je mnohem lepší. V bazarech hlavního města tak jeden gram šafránu Absheron stojí v průměru sedm až osm manátů. Problém je, že to není tak snadné najít. Všimněte si, že někdy se kurkuma nebo barevné kukuřičné hedvábí prodávají pod rouškou šafránu, takže je vhodné nakupovat tam, kde jste si jisti kvalitou prodávaného produktu.
V sovětských dobách, konkrétně v roce 1927, byl ve vesnici Bilgya na Absheron vytvořen státní statek Zafaran. proč tam? Ano, protože právě v této oblasti roste díky příznivým klimatickým podmínkám nejkvalitnější šafrán. Státní statek tehdy zabíral významné území a kromě Bilgye pokrýval i část vesnic Mashtaga a Shuvyalan. Ročně se tehdy vyprodukovalo asi 200 kilogramů čistého šafránu. Po rozpadu Unie byl státní statek znovu oživen a nyní se tato cenná plodina pěstuje pouze v malých farmách.
Obecně platí, že s rozpadem SSSR u nás pěstování šafránu prakticky zmizelo v zapomnění. Teprve relativně nedávno byly podniknuty kroky k jeho oživení. V průmyslovém parku Pirallahi se tak objeví závod Absheron Saffron Ltd, který bude zpracovávat místní šafrán na moderních technologiích a vyrábět z něj různé druhy produktů. Společnost otevře 50 nových pracovních míst. Otázkou však je, potřebujeme dnes takovou rostlinu vzhledem k tomu, že šafránu se u nás vyrábí velmi málo? Podle ministerstva zemědělství Ázerbájdžán v současnosti produkuje jen asi 30 kilogramů šafránu ročně.
Jak řekl Nariman Agajev, předseda Centra pro výzkum udržitelného rozvoje, v rozhovoru s korespondentem deníku Caspiy, podle jeho názoru musíme nejprve zvýšit rychlost výroby tohoto koření a poté přemýšlet o výstavbě závodu. Nyní se vše děje přesně naopak.
— Šafrán, také známý jako krokus sativa, se sklízí v listopadu, do dvou týdnů. Po sběru květin začíná druhá fáze práce: musíte oddělit stigmy pro následné sušení. Navíc to musí být provedeno ihned po odběru, později to nebude možné. “Šafrán je plodina, která vyžaduje velkou osetou plochu,” poznamenal.
Pro získání jednoho gramu čistého sušeného produktu je nutné zpracovat asi 150 krokusových květů. Z oseté plochy 1 hektaru se v průměru získá 8-20 kg připraveného koření. K získání kilogramu koření budete potřebovat 70 tisíc krokusových květů.
Podle N. Agajeva lze hovořit o nutnosti vytvoření závodu za předpokladu, že v zemi bude oseto šafránem několik tisíc hektarů půdy, ale nezdá se, že by se něco takového v dohledné době plánovalo.
— Když byl zrušen státní statek na pěstování šafránu, byly jeho pozemky částečně převedeny na obyvatelstvo. Jsme daleko od záznamů sovětské éry, ale jednou se nám podařilo shromáždit až 3 tuny tohoto cenného koření, které je pro svou vysokou cenu často nazýváno červené nebo oranžové zlato.
Šafrán se pěstuje hlavně v Absheron, hlavně v Bilgahu. Existuje však také v regionech země, zejména v Sabirabad a Sheki. Právě šafrán Absheron je však svou kvalitou pověstný,“ poznamenal odborník.
Náš partner věří, že i když se nám podaří vypěstovat více šafránu, nebude tak snadné vstoupit s tímto produktem na světový trh, protože Írán tam nyní zaujímá přední místo. Tento sousední stát dělá vše pro udržení svého vedoucího postavení a aktivně podporuje tento zemědělský průmysl.
“A přesto jsou země, které mají zájem o nákup šafránu Absheron.” Perspektivním trhem jsou například pobaltské státy, kde mohou za gram našeho šafránu zaplatit zhruba 15 eur. Ale opět je potřeba to udělat, ale nezdá se, že by domácí byznys o tuto oblast projevoval zájem,“ řekl N. Agajev.
Zemědělský expert Vahid Maharramov je také přesvědčen, že pěstování šafránu v Ázerbájdžánu bylo ve skutečnosti odsouzeno k zapomnění, protože se ho pěstuje jen velmi málo.
“Ale toto koření by mohlo přinést dobré zisky a doplnit rozpočet země.” Nemohu však uvést přesná čísla, to vyžaduje průzkum a ekonomickou analýzu situace na mezinárodním trhu. Nyní tam dominuje Írán a situace se v dohledné době pravděpodobně nezmění. Ázerbájdžán má pro pěstování této plodiny výborné klimatické podmínky a je škoda, že je nevyužíváme.
Mimochodem, nejen Írán si uvědomil, jak ziskové je pěstovat šafrán, ale také Uzbekistán. Tato země byla dlouhou dobu odkázána na bavlnu, ale nedávno se rozhodli mírně posunout vektor zájmů. V tomto ohledu Uzbekistán začal snižovat plochy věnované bavlně a zvyšovat plodiny šafránu. Ale bohužel se stále neposouváme dál,“ konstatuje s lítostí specialista.
Podle jeho názoru je k oživení tohoto odvětví nutné přijmout státní program zaměřený na rozvoj produkce šafránu.
Je důležité vyškolit specialisty, kteří rozumí všem složitostem jeho výroby. Nyní je jich v zemi jen pár.
— Země, kde se dříve pěstoval šafrán, byla rozdána obyvatelstvu, ale ne každý má zájem ji osít touto plodinou. Jsou však tací, kteří by to rádi udělali, ale nemají příležitost. Je třeba jim v jejich úsilí pomáhat a podporovat je, zejména poskytováním půjček s nízkými úrokovými sazbami.
Místopředseda Federace odborových svazů Ázerbájdžánu „Khidmet-ish“ Jamaladdin Ismailov se s námi podělil o svůj názor na pěstování šafránu v zemi.
„Tato plodina je na světovém trhu velmi žádaná, a proto je její pěstování velmi výnosným byznysem. Spotřebitelé kupují šafrán na gramy a aktivně ho používají při vaření. Dá se ale využít i v medicíně – má široké spektrum účinku,“ poznamenal náš partner.
Předpokládá se, že toto koření má na tělo diaforetický, antispasmodický a antibakteriální účinek. Je silným antioxidantem, proto se používá k regeneraci buněk, má tonizující účinek na celé tělo a také zmírňuje únavu. Šafrán se používá při kašli, žaludečních nevolnostech, nadýmání, nespavosti a kardiovaskulárních onemocněních. Věří se, že pomáhá i při onkologii.
Blahodárné vlastnosti šafránu se využívají také v kosmetologii – k výrobě různých produktů pro péči o obličej a tělo.
Podle J. Ismailova se šafránu v Ázerbájdžánu dobře daří a jeho produkce se může stát dobrým rodinným podnikem. Dnes je v Ázerbájdžánu několik soukromých šafránových farem, ale nedosahují vysokých výnosů. Odborník zdůraznil, že této oblasti je třeba věnovat větší pozornost.
— Kdyby tam byl šafrán, nebylo by těžké najít odbyt, protože toto koření je žádané ve farmakologii, vaření a kosmetologii. Pěstování šafránu je ale samozřejmě hodně práce, která vyžaduje trpělivost a výdrž. Totéž však lze říci o jakémkoli podnikání souvisejícím se zemědělstvím.
Musíte mít velký pozemek pro výsev, kvalitní sadební materiál a také vhodné klimatické podmínky. Poté, co země zvýší rychlost produkce tohoto koření, budeme muset vážně pracovat na hledání nových trhů.
Elena ASTRALEVA